Mgr. Zuzana Švédová radí: Jak na výrobu domácích léčivých tinktur

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Když nadejde jaro, nastane též čas, během kterého můžeme sbírat nejrůznější léčivé, divotvorné bylinky a ty pak zpracovat do podoby čaje, sirupu, tinktury a masti. A právě tinktury jsou jedním ze způsobů, jak uzamknout čarovnou moc bylinky na sedm let dopředu. Nevěříte? Jen si to zkuste. Prolněte bylinky s kvalitní pálenkou, nechte je v ní šest týdnů vykoupat, abyste lék užívali pravidelně po kapkách a sami na sobě pocítili jeho léčivý efekt. A kdy? No, kdy jindy než právě nyní na jaře. Vždyť lesy, louky, remízky i zahrádky nabízejí bylinky plnými hrstmi. V lesích roste medvědí česnek, violky a plicník, na zahrádce zas posbíráme léčivou kopřivu, sedmikrásku a první lístky pampelišek, abychom na loukách natrhali jahodník. A později též rozkvetlý popenec, kontryhel, kohoutek luční. Některé bylinky lze užívat zvlášť, neboť jsou silné a tělu na míru. Některé z nich však zafungují nejlépe ve směsích, a tak, zkusme si tedy letos nasušit a naložit bylinek co nejvíce. To, abychom v průběhu zimy co nejlépe zatočili s počínající virózou, s pomalým, tiše se plížícím nachlazením.

Co vše je na tinkturu potřeba?

Prakticky hovoříme o jednom z nejsnazších způsobů, jak bylinky zpracovat. Potřeba bude lahev, pálenka, no a samozřejmě bylinky, případně též koření, semínka, budeme-li chtít například využít sílu uzamčenou v semíncích anýzu, lichořeřišnice anebo hroznového vína.

S bylinkami to nebude složité, otázka však může vyvstat u použité pálenky, neboť zde bude potřeba respektovat několik železných pravidel.

Vždy bude platit, že použitá pálenka by měla být co nejkvalitnější. Bude však jedno, zda použijeme vínovici, třešňovici, slivovici anebo dobrý, kvalitní gin, do kterého nakládáme například bylinky, jež poslouží jako základ likéru. Osobně používám nejvíce třešňovici, anebo vínovici a když třeba nakládám úžasnou pampelišku, použiji právě zmíněný gin.

A pak, pak tu máme ještě obsah alkoholu v jednotlivých pálenkách a jeho procentuální vyjádření, což je další z potřebných a železných pravidel, protože na procentech záleží, ne, že ne. Obecně platí, že květ, pupeny bylinek zaléváme 40% lihem, list 40-50% lihem, kořen pak 60-70% lihem. Během nakládání bylinek do alkoholu je též dobré jednotlivé rostlinné části nadrtit či nasekat. Zvláště, používáme-li kořeny, které jsou obecně tvrdé a méně poddajné. Tímto způsobem pak do pálenky uvolníme mnohem více léčivé složky. Takto nachystanou tinkturu pak necháme zhruba 6 týdnů odpočívat na tmavém místě, při pokojové teplotě. Takže, výborným přechodným bydlištěm tinktur může být například klasická spíž.

Kolik jaké bylinky naložit?

Toť otázka, protože každý bylinář k množství nakládané bylinky přistoupí jinak. A též, záleží na tom, co zrovna budeme nakládat. Chceme-li například získat léčivý výtažek ze jmelí, které snižuje krevní tlak, do pálenky jej určitě nakrájíme podstatně méně, než kdybychom nakládali léčivou violku, jejíž vedlejší účinky jsou doslova nulové.

Po uplynutí dané louhovací lhůty tinkturu přecedíme a opět ji uchováváme v temnu, při pokojové teplotě. Následně užíváme tímto způsobem: Na každý kilogram tělesné hmotnosti připadne jedna kapka tinktury, kdy celkovou dávku vydělíme třemi a užíváme ráno, v poledne a večer. Terapeutický účinek není dán množstvím, jakožto dlouhodobějším, pravidelným užíváním. Někdy, jsme-li zapomnětliví, lze celkovou dávku vydělit dvěma a daný počet kapek pak užívat ráno a večer. Jsme-li řidiči, případně tinktury nabízíme dětem, bylinné kapky zamíchejme do horkého čaje, čímž docílíme vypaření alkoholu.

Sušíte-li bylinky na čaj, určitě dobře víte, že jejich trvanlivost odhadujeme na rok, maximálně dva. Následně, zejména díky vzdušné oxidaci, se léčivý efekt bylinky vytrácí a je tedy třeba opět sbírat a sušit. U tinktury to však bude určitě jiné, neboť její léčivý efekt se odhaduje až na dobu sedmi dlouhých let. A tedy, pojedeme-li do východní Asie, abychom zde vykopali ženšen a ten následně naložili do 60% pálenky, takto připravenou medicínu můžeme užívat po dobu sedmi let. Některé spisy dokonce uvádějí, že ještě déle. Já osobně tinktury zužitkuji vždy do dvou let.

Které bylinky sbírat již od brzkého jara a nakládat do tinktury?

Medvědí česnek

Začít můžeme například medvědím česnekem, který je výborným jarním životabudičem. Mimo jiné též:

  • desinfikuje trávicí trakt, navozuje chuť k jídlu,
  • léčí vysoký krevní tlak, vysokou hladinu LDL cholesterolu,
  • pomáhá při ateroskleróze, hyperglykémii,
  • posiluje imunitní systém, platí za přírodní antibiotikum,
  • eliminuje výskyt střevních parazitů, léčí zlatého stafylokoka,
  • pomáhá při akné, ekzémech, vředové kožní chorobě,
  • podporuje funkci žlučníku a jater.

Nyní si spolu tedy zkusíme naložit tinkturu z medvědího česneku, který omyjeme, osušíme, nakrájíme, a to nejlépe keramickým nožem, následně jej zalijeme 40% pálenkou. Osobně bych na 200 ml pálenky použila jednu nakrájenou hrst medvědího česneku. Takto nachystanou tinkturu macerujeme při pokojové teplotě, v temnu, zhruba 6 týdnů, poté ji přecedíme a kapeme dle tělesné hmotnosti. Doporučuji užívat po jídle, nikdy ne nalačno. Chceme-li přichystat například směsnou tinkturu k léčbě diabetu, k medvědího česneku naložíme také pampeliškový kořen, list, květ, dále též list borůvky. Přidat lze také fazol obecný a jestřabinu lékařskou.

Vonná violka

Z dalších jarních bylinek můžeme nasbírat křehkou, vonnou violku, která léčí:

  • chrapot, bolest hrdla, angínu, dráždivý kašel, černý kašel, zánět pohrudnice,
  • usnadňuje vykašlávání, reguluje zahlenění,
  • mírní astmatické problémy,
  • detoxikuje krev, prokrvuje periferní vlásečnice, zejména oční sítnici, ledviny,
  • mírní křečové žíly, zánět žaludku, pálení žáhy,
  • působí při zánětu prostaty,
  • mírní návaly horka v klimakteriu,
  • účinná při podráždění, povzbuzuje na mysli.

Zde budeme postupovat jako v předešlé receptuře, kdy použijeme opět 40% pálenku, do které naložíme květ violky vonné. Budeme-li chtít například připravit směs na odhlenění, k violce přidejme také plicník, sedmikrásku obecnou či popenec břečťanolistý.

Plicník

Plicník je tuze líbeznou léčivkou, na kterou narazíme ihned z kraje jara. I ten lze zapracovat do jednoduché tinktury, kdy především pomáhá při:

  • plicních nemocech, zánětu průdušek, bronchitidě,
  • mírní astma, kašel,
  • zvyšuje srážlivost krve,
  • protektivní účinek na sliznice hltanu a žaludku.

Kopřiva

Naložit lze také starou dobrou kopřivu, pro kterou opět vybereme maximálně 40% pálenku, ovšem, budeme-li nakládat kořen, již víme, že vybereme o něco silnější alkohol, tedy alespoň 50-60 %. Taková kopřiva nám pro změnu pomůže při:

  • močových, ledvinových kamenech, močovém písku,
  • menstruačních křečích,
  • zvětšené prostatě,
  • chudokrevnosti,
  • diabetu, zejména při hyperglykémii a inzulínové rezistenci,
  • nemocech jater, žlučníku, slezinu, plic, neboť je vysoce čistící,
  • dobře též působí při únavě, otocích revmatu, artróze a dně aj. její působení je opravdu široké.

Kromě kopřivy můžeme též z jara nakládat pupeny stromů, následně též podběl lékařský, pampeliškový kořen, list, později též květ, mokrýš střídavolistý, kostivalový kořen, květ hluchavky, popenec břečťanolistý, květy stromů jako je trnka, třešeň, jabloň aj. Propadnete-li kouzlu bylin, stejně, jako já, doporučuji si opatřit kvalitní herbář, podle kterého se naučíte bylinky nejenom poznávat, ale také zpracovat. A pak, v zimě, jako když najdete, protože na každou nemoc roste tu na zemi některá bylinka. Přeji tedy šťastný sběr.