
Občas svým klientkám zprostředkuji setkání s jedním z jejich archetypů. Je to transparentní a účinná technika, která ženu hodně posune. Tentokrát jsme navštívily klientčinu vnitřní prostitutku.
Nejde samozřejmě o prostitutku v sexuálním slova smyslu, spíše o setkání s praobrazem vlastní možné nízké hodnoty. Situace, kdy „zaprodávám sebe sama“ proto, aby mne ostatní měli rádi, abych nevybočovala, aby mě „brali“.
Klientka se noří do svého nitra, do svého středu. Už tam na ni čeká. Otrhaná, ošklivá, zanedbaná. Záměrně otrhaná. Čarodějnice. A hlavně pořádně vzteklá! Je jasné, že něco chce, jinak by takhle nevypadala. V čem všem se podceňuješ – ptáme se té podivné osůbky. Nechci se sebeprezentovat. Nevěřím lidem, nevěřím nikomu. Co kdyby se mi něco nepovedlo? Nevěřím si. Musela bych se s tím pak poprat sama! To ne! … Jsem neviditelný, zvláštní člověk, snažím se nevyčuhovat. Všude mám málo respektu, fuj. Všichni by si na mě ukazovali prstem! Přitom vím, že jsem moc šikovná! A taky chytrá!
Vedu ženu do jejího rodného domu, do jejího dětství a zároveň přizveme matku, babičku, prababičky a všechny předchůdkyně klientky… Odpověď je rázem jasná. I ony se snaží nevyčnívat, „fungovat“ po boku svých mužů. Není to jejich dobrovolné rozhodnutí, nesnáší to! Proto jsou tak vzteklé! Klientka se na ně zděšeně dívá z výšky svých 7 let a nevěří svým očím. Opravdu jste takové? Chvilku hledá ta správná slova – hašteřivé, rezignované? Jejich způsob chování jim (pochopitelně nevědomky) přináší zapomnění na jejich zapšklý a rezignovaný život. Ale je to spíše jen zbožné přání, nepomáhá to. Ke štěstí mají daleko…
A klientka nachází analogii se svým životem.
Najednou dochází ke zvratu. Přichází indiánka. Moudrá, klidná, má dlouhé šedé vlasy a hůl. I ona patří mezi klientčiny předchůdkyně. Vše jen mlčky pozoruje. Staví se čelem k ostatním jako protipól ztracené ženské síly.
Klientka ji okamžitě rozpoznává. Není s ní v kontaktu poprvé. Chodí za ní při probouzení, při usínání. Nikdy nemluví, přesto jí klientka dobře rozumí.
Vím, co mi říká. Že žiju život, který není můj. I to vím… Vždyť já to vlastně všechno vím…!
Vyzvu klientu, aby se rozpomněla, kde ztratila sebe samu, z jakých hodnot slevila.
Ano, je to respekt k sobě samé jako matce. Mám pocity viny, že nejsem vždy a všude k dispozici! Že nejsem dostatečně dobrá matka! Je potřeba se naučit říkat ne, protože zač by stálo mé ano, pokud bych neuměla říkat ne!
A je toho ještě víc. Probíráme i klientčinu pracovní oblast, milostnou oblast…
Úplně hmatatelně cítím, jak se skrze uvědomění a vyjádření situací slovy zvedá klientčina sebehodnota.
Na závěr nechám indiánku 3x udeřit svou holí do země, klientka se propojuje se svou vnitřní prostitutkou, konečně s ní dokáže navázat komunikaci a naslouchat jí.
Obě ženy – klientka a její vnitřní prostitutka se pak propojí v zářivé léčivé energii a klientka se ze svého podvědomí navrací do svého vědomí – lehce unavená, mírně překvapená, ale uvolněná a odhodlaná…
„Budu žít život, který je můj, nikoliv někoho jiného.“
… a já dodávám: možná to nebude hned, každopádně když se člověk pro něco rozhodne, bývá často už hotovo :-)…
S láskou
Radka